dívek

Pote si vyskocil na kuchynskou pohovku a stocil se do klubicka. Nemel v umyslu se odsud hnout. Az po desate hodine vecer se Mikael v materialu jakz takz vyznal a v logickem poradi ho srovnal na polici. Sel do kuchyne, postavil na kavu a namazal si dva chleby. Kocce nabidl trochu salamu a jatrove pastiky. Cely den poradne nejedl, ale citil podivny nezajem o jidlo. Pri kave vyndal z kapsy saka balicek cigaret a otevrel ho. Poslechl si vzkazy na mobilu; Erika se neozvala, a tak se ji pokusil zavolat. Opet se ozval jen zaznamnik. Jednim z prvnich Mikaelovych opatreni pri soukromem patrani bylo to, ze si oskenoval mapu ostrova Hedeby, kterou mu pujcil Henrik Vanger. Do mapy si hned zapsal, kdo v kterem dome bydli, dokud mel po obchuzce s Henrikem v cerstve pameti vsechna jmena. Rychle pochopil, ze vzhledem k mnozstvi rodinnych prislusniku, jimz vangerovsky klan disponuje, chvili potrva, nez se v jeho clenech zorientuje. Tesne pred pulnoci si Mikael natahl teple obleceni a nove zakoupene boty a vydal se pres most. Zahnul po ceste podel prulivu a pokracoval do stareho pristavu, ale dale bylo videt jen temny pas otevrene vody. Zatimco tam stal, zhaslo osvetleni kostelni fasady a kolem Mikaela se rozhostila tma. Byla zima a na obloze svitily hvezdy. Najednou Mikael pocitil velkou rozmrzelost. Pro nic na svete nedokazal pochopit, jak se mohl nechat Henrikem Vangerem premluvit k takhle posetilemu ukolu. Erika mela naprostou pravdu, neni to nic jineho nez mrhani casem. Mel by byt ve Stockholmu - treba v posteli s Erikou - a na plne obratky planovat valku proti Hansi-Eriku Wennerstromovi. Ale i v tomto ohledu citil netecnost a nemel ani nejmensi tuseni, jak by mel zacit vymyslet nejakou protistrategii. Kdyby byl den, sel by okamzite k Henriku Vangerovi, porusil by smlouvu a odjel domu. Ale z kopecka u kostela Mikael konstatoval, ze tma a ticho panuji i v sidle Vangerovych. Videl odsud vsechny domy na ostrovni strane. I Harald mel zhasnuto, ale u Cecilie Vangerove se svitilo, stejne tak ve vile Martina Vangera na konci vybezku a v pronajatem domku. V pristavu lodek bylo svetlo u Eugena Normana, malire v rozedrane chajde, a z komina se valil mohutny dest jisker. Rozsviceno bylo take v hornim patre kavarny a Mikael si rikal, jestli tam bydli Zuzana, a pokud ano, jestli je sama.